1. huhu@seznam.cz

   docela dobrá reklama.je toho plnej net…tak to kvám raději nepojedu. ale jak jen to bude možné určitě budu lidi varovat …stačí jeden magor a zkazí jméno celé hospodě

   # # Subject: o restauraci Konírna ve Vrchlabí Prosím rozešlete dál jako
   # # varování!!!
   # # Varování všem návštěvníkům Vrchlabí…
   # # Jnomu pánovi jsem slíbil, že o něm napíšu.
   # # Smál se mi do očí a asi mi nevěřil. No, chleba sice levnější
   # # nebude, ale já svůj slib plním…Nedávno jsem s rodinkou navštívil město
   # # Vrchlabí. V Krkonošském muzeu se nám celkem líbilo, audiovizuální
   program o
   # # Krkonoších byl zajímavý a dojmy veskrze pozitivní. Všechno dobré však
   jednou
   # # končí…
   # # Dostali jsme hlad. Jedna z průvodkyň muzea nás nasměrovala do
   # # Zámecké ulice č.2, kde se nachází restaurace -,,Zámecká konírna“.
   # # Chyba!!! Prý tam nevaří snad zle, ale někdy to tam prý ,,trochu“ déle
   # # trvá… No, říkal jsem si, že už jsem v životě čekal na ledacos, tak
   # # nějakou tu „chvilku“ na kus žvance ještě vydržím.
   # # No jo, ale ona je chvilka a chvilka..
   # # Je 13.40 h a my usedáme ke stolu na předzahrádce restaurace
   # # Zámecká konírna Je 13.45 h a pán sedící o jeden stůl za námi odmítá
   platit
   # # za přílohu na svém talíři. Má květák ala mozeček s vařenými brambory.
   Právě
   # # brambory se prý nedají jíst, jsou prý studené a uvařené nejméně před
   dvěma
   # # dny…Brambory jsem nechutnal a pomyslel jsem si, že je třeba pán trochu
   # # rozmazlený.
   # # Asi nebyl… Je 13.50 h a konečně k nám přichází servírka.
   # # Objednávám si pivo, žena malé pivo a pro naše dítě džus.
   # # Přijímáme jídelní lístky. Je 14 05 h a dostáváme své pití a objednáváme
   si
   # # jídlo. Pro dítě, hotovku“ hovězí na česneku s bramborovým knedlíkem a
   # # špenátem. My se
   # # ženou si objednáváme ,,minutky“. Zapamatujte si prosím čas objednávky
   # # jídla… Je 15. 10 h a já chápu, že něco není v pořádku. Náš potomek už
   # # skučí hlady. Jeho ,,hotovka“ ještě nejspíš běhá v plné síle života někde
   na
   # # pastvě a špenát roste vesele na poli. K vedlejšímu stolu přichází
   servírka a
   # # mně dochází trpělivost.
   # # ,,Slečno, umíte utíkat?“ ,,Proč?!“ udivený pohled servírky.
   # # ,,Proč? Protože je to právě 65 minut, co jsme si objednali
   # # jídlo. Pro mé dítě dokonce ,,hotovku“ z denního menu. To proto,
   # # protože má z nás největší hlad. Jestli tady naše jídlo nebude do pěti
   minut,
   # # tak odcházíme a to pití budeme brát jako pozornost vašeho podniku a
   odškodné
   # # za to, že jsme u vás ztratili zbytečně víc než hodinu života. Můžete si
   # # potom za námi s účtem běžet. Proto se ptám, jestli umíte
   utíkat…“Neřekla
   # # ani ,,popel“ a zmizela uvnitř restaurace.
   # # Během minuty se na zahrádku vyřítil nějaký muž. Měl na sobě
   # # oranžovou košili, postavu a výraz hodně nasraného tanku a prořítil se
   # # zahrádkou až k jejímu poslednímu stolu. Později jsem podle toho, jak ho
   # # jedna ze servírek oslovila zjistil, že se jmenuje Zeman.
   # # Věděl jsem přesně, že ,,jde“ po mně a jen jsem s pobavením
   # # sledoval, co se bude dít. Pán sedící u stolu, u kterého se pan Zeman
   # # zastavil ukázal rukou směrem k nám a řekl -,,…to támhle pán si
   # # stěžoval…“. Pan Zeman zařadil zpátečku, přidal plyn a přidusal k
   našemu
   # # stolu. ,,Panééé“, zaburácel na mě ze své široké výšky v domnění, že si
   před
   # # jeho váhou přicvrknu do gatí.
   # # ,,Co si to tady U NÁS dovolujete?! My jme pane solidní podnik a
   # # dneska tady máme mimořádnou situaci! Máme plno a hosti všechno snědli!
   # # Musíte čekat a ne že tady budete sprostej!“
   # # ,,Kde?“, zeptal jsem se ho klidně a nějak jsem ho asi svou
   # # otázkou vykolejil. ,,Hýk. Co jako – KDE???“
   # # ,,Ptám se, kde máte tu ,,mimořádnou situaci“? Kde máte ty
   # # hosty, co vás vyjedli? Jsme tady víc než hodinu a za celou dobu jsem
   # # napočítal přesně patnáct hostů, včetně třech dětí.“
   # # Na to pán, který vystupoval v pozici autority podniku odpovědět
   # # nedokázal. Místo toho začal zase vyprávět cosi o ,, solidnosti“ jeho
   # # podniku a o mém sprosťáctví. Tak jsem ho ubezpečil, že jsem dosud neřekl
   # # jediné sprosté slovo. ,,No to je jedno!“ zaburácel pan Zeman.
   # # ,,Vy si tady nemáte co stěžovat a koukejte sedět a čekat jako
   # # všichni ostatní…!“ Tak to byla ta poslední kapka, kterou jsem
   potřeboval.
   # # Zvedl jsem se, vzal jsem do ruky baťůžek a zavelel jsem rodině odchod.
   # # Nestačil jsem udělat ani dva kroky od stolu a pán chytil můj batůžek.
   # # ,,Zaplaťte pití panéé!“ vypískl.
   # # ,,Zaplatím servírce, s váma už se bavit nebudu vy ,,solidní
   # # podniku“. A okamžitě pusťte můj batoh!“ ,,Nepustím, zaplaťte!“
   # # ,,Řekl jsem, že to pití zaplatím, ale okamžitě pusťte ten
   # # batoh!“ V té chvíli k nám přišel nějaký chlápek, co celé dění sledoval
   # # z ulice, hned vedle zahrádky. ,,Když jsem tady byl minule pane vedoucí,
   tak
   # # jsem musel čekat dvacet pět minut jen na to, než si mě někdo všimne a
   # # přinese mně jídelní lístek!“ Od vedlejšího stolu se ozval další pán -,,
   Ten
   # # pán ( má pravdu! Sedí tady už opravdu celou věčnost a jídlo nikde!“
   # # Pan Zeman však můj batoh nepustil. Začínal jsem toho mít akorát
   # # tak dost. Moje žena, která mě zná a ví, že hladovej a nasranej Kroupa je
   # # ďábelská kombinace, pomalu odsunula naše dítě stranou dění. Sama se
   # # připravila bokem, aby mohla zachytit batoh, o kterém byla přesvědčená,
   že v
   # # příštích vteřinách poletí
   # # přesně na druhou stranu, než poletí pan ,,vedoucí“.
   # # Skutečně jsem složil prsty pravé ruky tak, abych měl zpevněnou
   # # malíkovou hranu a napřáhl jsem se. Víc nebylo naštěstí třeba a pan Zeman
   asi
   # # pochopil, že myslím vážně, že nemá sahat na můj majetek a to tím spíš,
   když
   # # jsem mu řekl, že pití zaplatím. Dostal rozum a konečně batoh pustil.
   Potom
   # # se otočil k zděšeně přihlížející servírce a vypískl -,,Přineste mu ten
   účet
   # # a vyhoďte si ty lidi, ať mi tady nedělají ostudu…“ ,,Pane vedoucí,
   jste
   # # něco jako vedoucí že ano.“
   # # Pán ,,solidní podnik“ se ke mně otočil ze dveří, odkud
   # # dirigoval servírku k větší snaze, spočítat náš účet na dvě piva a jeden
   # # džus. ,,Pane vedoucí, jsem bloggerem na portále iDnes. Dokonce VIP
   # # bloggerem a ujišťuju vás, že ten portál a já na něm, máme docela slušnou
   # # čtenost. A víte co udělám? Já tam o vás a o vašem ,,solidním podniku“
   # # napíšu. Jestli tady někdo dělá ostudu, tak jste to vy a váš podnik,
   který si
   # # hraje na ,zámeckou konírnu“.“
   # # ,,Cha chá, vy jste tak nějaký pisálek! Vy jste rád, když se
   # # podepíšete vy hladová maškaro! Hlady vám lítají sliny až ke mně, ale u
   MĚ
   # # se teda nenajíte! U mě NE!“ Řekl pan Zeman, zřejmě tedy vedoucí
   restaurace
   # # Zámecká konírna v Zámecké ulici č.2 ve Vrchlabí a raději rychle zmizel
   kdesi
   # # v hlubinách restaurace.
   # # Ten den jsme obědo – večeřeli (vzhledem k pokročilému odpolednímu času)
   tak,
   # # že jsme si u řezníka koupili párky a housky.
   # # Už jsme totiž neměli chuť a náladu jít se někam doprošovat za
   # # své peníze toho, aby se k nám choval někdo tak, jak se v civilizované
   # # společnosti střední Evropy sluší. Aby nás obsloužil a pohostil.
   # # To je mé varováni všem, co by dostali chuť zajít do Zámecké konírny v
   # # Zámecké ulici č.2 ve Vrchlabí. Vstup jen na vlastní nebezpečí a pokud
   # # nechcete ztrácet čas a nervy, tak se tomuto podniku zdaleka vyhněte.
   Slíbil
   # # jsem, že o této události napíšu a svůj slib plním pane
   # # ,,vedoucí“…
   # #
   # #
   #

   __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4480 (20091005) __________

   Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

   http://www.eset.cz

   5.10.2009 13:25

2. Jirka

   Tomuto NE“slušnému“ podniku se vyhňete obloukem !

   6.10.2009 10:13

   Jídlo a pití: Obsluha: Prostředí: Cena/Výkon:

Napsat komentář

Click here to cancel reply.

komentář