Česká hospoda

Speciality staročeské-starofrancouzské kuchyně, bohatý výběr kvalitních značkových moravských,ale i Francouzských vín a pravé české pivečko. Nově zrekonstruované prostory ze 14.století s kapacitou 200 míst jsou vhodné pro jakoukoliv výjimečnou událost i příjemné posezení.Restaurace Česká hospoda je historicky zajímavým místem.
Nenápadným, ale významným domem nejen pro Malou Stranu je dům U Tří zlatých korun v němž se restaurace nachází. Dům se sestává z dvou částí ta obrácená svým průčelím do Malostranského náměstí je dvoupatrová, druhá obrácená do ul. Tržiště třípatrová. Původně pozdně středověký objekt vznikl asi po roce 1465. O téměř dvacet let později zde byl vybudován špitál, kteří obývali staří, nemocní lidé a privilegovaní žebráci. Ti také byli ve špitále nejzajímavějšími postavami. Když se vyspali a za obecní peníze nebo peníze dobrodinců i nasytili, odcházeli ohnuti, kulhajíce o holi, na zámecké schody, kde poukazující na své neduhy vybízeli chodce k almužně. Ti šikovnější měli dokonce slušný výdělek. Jednomu z nich se obzvlášť dařilo a nebylo dne, aby nevyžebral slušný peníz. Jeho závistiví kolegové vysledovali, že vždy navečer dochází do jednoho z malostranských domů a zde se ve světničce hezké malostranské dívky oddává milostným hrátkám. Svého kolegu udali, a jelikož řád špitálu podobné počínání zakazoval, byl žebrák vsazen do vězení. Špitálníkovi nezbylo nic jiného, pokud se chtěl brzo dostat na svobodu, složit přísahu, že se do smrti už na žádnou ženu nepodívá, a pokud tento slib poruší, mohou mu i useknout hlavu. Po propuštění záhy začal opět nejen žebrat, ale i znovu docházet za svým děvčetem, a i když si počínal obezřetně, byl prozrazen a o hlavu skutečně přišel. Jak vypráví kronikář, příběh se skutečně stal a má ještě pointu. Když chtěli pak jeho postel se slamníkem přemístit, zdála se jim nějak podivně těžká. Když slamník rozřízli, vysypalo se mnoho stříbrňáků. Byly použity k dobru špitálu. V roce 1590 obec dům prodala, špitál byl zrušen a dům přestavěn na obytný. Poté ho vlastnila známá pražská rodina brusičů drahokamů Miseroni. Patřili k nejlépe placeným umělcům na dvoře Rudolfa II. V roce 1751 se dostává dům do rukou České komory, která v něm následně zřizuje zastavárnu. V pražské zastavárně se platilo z ceny zastavené věci 10 ½ % úroků, od roku 1767 jen 8 ¾ %. Zástav přišlo do roku na 55.000. Z úroků se vyplácely úřední výlohy, úřednictvo a z přebytků se pak podporovala káznice, chudobinec či nalezinec. Dům však byl stále ve stále horším a horším stavebním stavu. Kvůli nedostatku místa pro stále více zástav byly zrušeny některé byty a zřízena skladiště. To mělo ale další nepříznivý vliv na stropy a klenby, které nebyly stavěny na takovou zátěž. Do domu zatékalo a také kanalizace byla ve velmi špatném stavu. V roce 1829 zastavárenská historie v tomto domě skončila a dům byl prodán manželům Henčlovým, kteří přistoupili k následné přestavbě, která domu dala klasicistní vzhled. Závěrem je nutno konstatovat že domovní znamení tří zlaté koruny na fasádě už nenajdeme.

Leave a Reply

Leave a Reply

Leave a Reply

Leave a Reply

Leave a Reply

Leave a Reply